Reklama
 
Blog | Ruda Nikl

Posledni mesice v Evrope (4)

No, tak jsme prijeli do Ulmu. Nikdy jsem o tomto meste predtim neslysel. Znamy me ale rikali, ze je to pekne turisticke mesto, kterym proteka Dunaj a rozdeluje mesto na 2 casti. Jedna cast byla velice stara , ve kterem se nachazel nejvyssi kameny kostel na svete(tusim byl 161 m vysoky). Druha cast mesta byla jiz novejsi a bylo tam hodne skladu a tovaren.

Lagr byl docela daleko od stredu mesta. Zadny autobus tam nejezdil a tak jsme tam museli chodit pesky. Nekteri si vydelali v Karsluhe i par marek(vcetne me) a tak jsem si pak od Polaku, kteri tam zili koupil starsi kolo. V lagru zilo opet mnoho Arabu a tak jsme se snazili byt co nejmene v lagru. Arabove tam delali vzdy bordel a pak hazeli vsechno co jim prislo pod ruku z oken a tak se nedalo ani sedet na lavickach mezi budovami.

Jednoho dne kdyz jsem sel do mesta, tak jsem zaslechl na ulici cestinu. Oslovil jsem dotycne lidi a cesky jsem se jich zeptal na nejake informace o meste. Byli to duchodci, kteri uz v Ulmu bydleli jiz od roku 1968. Byli velmi radi, ze me potkali a pekne jsme si pokecali. Slibili me, ze me ukazou, co je v Ulmu zajimaveho a co bych mel videt. Asi po 3 dnech me volali do lagru a ptali se jestli bych chtel s nimi jet na maly vylet do okoli Ulmu. Rikali me, ze s nimi jeste jedou jedni Polaci, kteri s nimi ziji v bytovce. Pojedeme pry 2 auty, tak bude dost mista. V sobotu me vyzvedli pred lagrem a predstavili svym Polskym pratelum. Byli to tez duchodci a byla s nima i jejich dcera. Bylo ji neco okolo 40 let. Byla rozvedena, bezdetna a vypadala velice sikovne. Hned jsem pochopil, ze me ji chteji „namluvit“. Nak moc jsem se tomu nebranil. Byl to velice pekny vylet a kdyz jsme se k veceru vratili do lagru, tak se me ani nechtelo dovnitr.

Druhy den me my znami volali a rikali me, at pry k nim prijdu vecer na kafe. Muzeme si i pry zahrat kanastu. Kdyz jsem prisel, tak me rikali, ze se od sousedu dozvedeli, ze jsem se ty mladsi Polce libil. Co s tim mam delat, odpovedel jsem? Nechci aby se do me „zabouchla“, rikal jsem jim uz pred tim ze odletam do Kanady. Nech to na nas, rikali. No jo, tak jsem Kristinu pozval v sobotu na kafe a zacali jsme s polu chodit. 4 mesice jsem se nenudil, chodili jsme do kina, na zabavy, do parku…

Reklama

Pak jsem ale dostal pozvanku do Bonnu na kanadskou ambasadu a zacalo to byt vazne. Nejdriv tvradila, ze ji to nevadi, ale pak se priznala, ze by se mnou rada take do Kanady jela. Muj stryc ale sponsoroval do Kanady jen me a tak jsem ji sebou vzit nemohl. Moc jsem si na ni zvyknul a musim priznat, ze jsem ani ja do Kanady sam odjet nechtel. Premysleli jsme, jak bychom to udelali, abychom mohli odjet spolecne. Premyslel jsem, ze zrusim sponzorstvi meho stryce a zazademe si o Kanadu oba dva. Pak jsme ale zjistili, ze Kanada bere svobodne lidi jen do 35 let. Kdyby jsme byli zenati a meli spolu 3 deti, tak nemame zadne problemy. Kanada ma malo lidi, proto prevazne berou rodiny s detmi.

Pak jsem dostal dopis z Bonnske ambasady, ze me jako vyuceneho instalatera Kanada prijima. Jen ale s toho duvodu, ze mam remeslo. Muj odlet se priblizoval a ja vubec nevedel co budu delat. Volal jsem memu kamosovi do Stuttgartu a ptal jsem se ho, co by me radil. Rikal me, ze pro me pristi vikend prijede a pojedeme vsichni k nemu. Rikal, ze uz ma plan. Kdyz pak prijel, tak jsme k nemu jeli s moji Kristinou, protoze uz ji znal. U neho doma jsme pak „probirali“ moji situaci. Ptal se Kristiny zda-li by nechtela na nejakou dobu zustat v jejich dome ve Stutgartu. Oni totiz leteli na dovolenou na Novy Zeland. Kristina si tedy zaridila v praci volno na 2 tydny a hlidala jim kocky. Kdyz se za 2 tydny muj kamos vratil z dovolene, mel pro me „prekvapeni“. Rikal me, ze se na Novem Zelandu setkal s jednim Polakem (hovno setkal, uz to mel domluveny davno) ktery se chysta prijet do Nemecka navstivit pribuzne. Jeho kamos pry videl fotku Kristiny a moc se mu libila a pry jestli bude mit zajem, tak ji vezme sebou na Novy Zeland. Druhy den jsem se setkal s Kristinou a nabidl jsem ji plan meho kamose ze Stutgartu. Nejdriv si myslela, ze si delam prdel, pak zacala nadavat a nakonec se rozbercela a nedala se „utisit“. Odesel jsem proto do lagru a nekolik dni jsem ji vubec nevolal.

Asi za 3 dny me volal muj kamos a rikal, ze jeho pritel Borek uz priletel. Chtel abych se s jeho kamosem nejdrive setkal sam. Bylo me to trapny, ale chtel jsem vedet, co je to za cloveka. Kdyz jsem se s nim setkal, pusobil velice privetive a mluvil docela rozume.  Pak jsme se domluvili, ze druhy den prijdu do mesta do jedne kavarny s Kristinou a jakoby nahodou potkam myho kamose ze Stuttgartu a Borka. Plan se me hned od zacatku nelibil, ale co jsme mohl delat. Uz jen 2 tydny a mel jsem odletat do Kanady. Vecer jsem zavolal Kristine a premluvil jsem ji at prijde druhy den na kafe do mesta. Nebyla tak blba a hned se ptala, co mam zase za „lubem“. Rikal jsem ji ze za 2 tydny odletam a ze bych ji chtel jeste videt. No jo no, rikala, co s tebou mam delat. Tak ja tedy prijdu. Kdyz jsem prisel do kavarny, tak uz tam sedela a rikala. Dost jsem o tom co jsi me pred tydnem nabizel premyslela a dosla jsem k zaveru, ze te tady v Nemecku „drzet“ nemohu, tak me ale rekni, co ma tvuj kamos v planu. To se me ulevilo. Rikam ji, zavolam mymu kamosovi, protoze je dneska v Ulmu. Prijel za 15 minut i s kamosem a ja ho seznamil s Kristinou. Nebylo na ni videt, ze by se ji „hnusil“. Obvzlast kdyz mluvil o jeho 20 hektarovym ranci (s ovcemi) se ji uplne „jiskrili“ oci. Rikal jsem jim, ze si musim jeste neco zaridit a v tichosti jsem se s mym kamosem vytratili.

Pak jsem Kristine vecer volal a ptal jsem se ji jak se ji libil Borek. Rikala, ze vypravel zajimave prihody z jeho zivota na Zelande a pak ze ji vzal na obed a docela si pekne pokecali v polstine. Ja moc polsky neumel, jen co jsem v nemecku pochytil. Neco jsme pokecali „rukama nohama“ anglicky, ale v posteli jsme moc mluvit nemuseli. Ha, ha.

Druhy den jsem se setkal s Kristinou a rikal jsem ji, ze se s ni musim rozloucit, protoze za 3 dny odjizdim do Stutgartu, rozloucit s mym kamosem a prateli v lagru a pak odjizdim do Frankfurtu na letiste. Kristina me rekla, ze Borek ji slibil, ze me odveze autem do Stuttgartu. Pojede pry s nim, protoze se chce se monou take rozloucit. Jeli jsme tedy vsichni spolecne do Stuttgartu. Tam jsme udelali veliky party. Byla docela prdel, vypraveli se vtipy, vypilo se hodne piva a hlavne polsky vodky („Vyborova“). Az se me chtelo brecet, kdyz jsem se s nima vsema loucil.

Vedel jsem ze v zacatcich to v Kanade bude „krute“. Zadni kamosi, skoro zadna anglictina a uplne nova zeme, hodne daleko od Evropskeho kontinentu.